|
|
Vazba jako prostředek ultima ratio
Urban, Matěj ; Šelleng, Dalibor (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Vazba jako prostředek ultima ratio Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou institutu vazby ve smyslu zásady, že jde o prostředek ultima ratio. Uvedené téma vychází ze skutečnosti, že vazba je nejpřísnější zajišťovací opatření, které nejvíce zasahuje do základních práv a svobod jedince. Nejprve se práce věnuje obecné charakteristice vazby jako takové a historickému vývoji její právní úpravy na českém území. Následuje rozbor platného vazebního práva v České republice, které je záměrně rozděleno na dva větší celky, a to na vazební právo materiální a vazební právo formální. V rámci materiálního vazebního práva jsou postupně popsány a analyzovány obecné podmínky pro vzetí obviněného do vazby, zákonné důvody vazby, instituty nahrazující institut vazby a zvláštní případy vazby. Z hlediska formálního vazebního práva je popsána a analyzována problematika trvání vazby a její přípustné délky, rozhodování o vazbě, vazebního zasedání, stížnosti proti rozhodnutí o vazbě a výkonu vazby. Tato část práce je ještě doplněna o kratší kapitolu věnující se započítání vazby do uloženého trestu a náhradě škody způsobené rozhodnutím o vazbě, neboť vhodně zdůrazňuje významnost vazby jako prostředku ultima ratio. Následuje neméně významná část práce, která přibližuje právní úpravy zajišťovacího prostředku vazby ve Spolkové...
|
|
|
Zajišťovací a operativně pátrací prostředky ve vztahu k advokátnímu tajemství
Turnhöfer, Michal ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou zajišťování informací v trestním řízení, které podléhají advokátnímu tajemství, a jejich následnému použití jako důkazu v trestním řízení. Jedná se o téma velmi komplikované, neboť de lege lata neexistuje celistvá právní úprava, která by uvedené uspokojivě řešila. Cílem práce je najít právně správná a spravedlivá řešení ve vztahu k ochraně advokátního tajemství na straně jedné a společenské potřebě účinným způsobem zajišťovat důkazy pro účely trestního řízení na straně druhé. Práce obsahuje obecný výklad k institutům advokátního tajemství a právní pomoci, ze které advokátní tajemství vychází, a dále obsahuje konkrétní aplikační problémy, které vznikají v souvislosti s použitím jednotlivých zajišťovacích a operativně pátracích prostředků podle TŘ. Tyto aplikační problémy jsou řešeny pomocí metod analýzy, syntézy, analogie komparace, přičemž výsledkem řešení jsou konkrétní závěry následně "přetavené" v závěry obecné. V neposlední řadě je nastíněn a poměřován vztah advokátního tajemství a jiných profesních tajemství s důrazem na možnosti zajištění jednotlivých typů informací. Autor dochází mimo jiné k závěru, že současná právní úprava vztahující se k ochraně advokátního tajemství je zcela nedostačující a je nutné vypracovat zcela novou úpravu snažící se o sjednocení...
|
|
|
Rekodifikace trestního práva procesního v letech 1948-1950
Bláhová, Ivana ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Cílem této práce je analýza průběhu rekodifikačních prací v době právnické dvouletky na příkladu přípravy trestního řádu. Výsledkem této analýzy jsou závěry, které mohou být užitečné i při současných snahách o rekodifikaci trestního řádu - z hlediska organizačního i věcného. Práce se v první části zabývá stavem trestního práva procesního platného v Československu před zahájením právnické dvouletky a rektifikačními pokusy z let 1918- 1947. V další části je popsáno období právnické dvouletky, její vyhlášení, průběh, organizace práce i výsledky. Na část o legislativních pravidlech navazuje část věnovaná vlastní přípravě trestního řádu. Zde je analyzována činnost ministerstva spravedlnosti, jeho kodifikačního odboru, kodifikační komise i jejích subkomisí. Tyto subkomise v roce 1949 připravily základní elaboráty, z nichž byla na počátku roku 1950 sestavena osnova trestního řádu. Práce se dále podrobně věnuje analýze legislativního procesu a vlivu stranických orgánů na konečné znění návrhu trestního řádu. V další části je rozebrán obsah trestního řádu z roku 1950 a některé jeho důsledky v praxi. Závěr práce je věnován novele trestního řádu z roku 1952 a přijetí nového trestního řádu v roce 1956.
|
|
|
Narovnání v trestním řízení
Hegerová, Klára ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tématem této diplomové práce je narovnání v trestním řízení, jedna z forem odklonů, resp. alternativ ke klasickému průběhu a výsledku trestního řízení zavedené do českého právního řádu novelou č. 152/1995 Sb. účinnou od 1. 9. 1995. Narovnání je institut trestního práva procesního vycházející z principů restorativní justice, jehož primárním cílem je urovnání narušených vztahů obviněného a poškozeného. Řízení o narovnání tak neslouží pouze k náhradě škody nebo odčinění jiné újmy, jak je někdy nesprávně vnímáno veřejností, ale i k objasnění příčin konfliktu za současné aktivní účasti obou stran a převzetí osobní odpovědnosti pachatele trestného činu, což může mít významné účinky i z hlediska trestní prevence. Navzdory tomu, že je narovnání forma odklonu, která je přínosná pro obviněného (dochází k zastavení trestního stíhání), poškozeného (rychlejší získání náhrady škody) i společnost (předcházení páchání dalších trestných činů, odlehčení soudům ve prospěch skutkově složitějších a závažnějších trestných činů), je v praxi využíváno minimálně. V první kapitole této práce se zabývám obecně pojmem odklonů v trestním řízení, jejich základní charakteristice a společným znakům, jakož i jednotlivými druhy, které jsou součástí českého právního řádu. Jádrem práce je druhá kapitola, která se podrobně věnuje...
|
host ::
RSS.